A J O V Y

Souhrn

Suchopár J, Suchopár Š, Prokeš M. Lékové interakce antimigrenik – update 2024. Remedia 2024; 34: 150–154.

Antimigrenika jsou dynamicky se vyvíjející skupinou léčiv, u které s nárůstem klinických poznatků o účinnosti adekvátně rostou také poznatky o bezpečnosti a lékových interakcích. Tento článek navazuje na dvě předchozí sdělení publikovaná v tomto odborném periodiku věnovaná problematice lékových interakcí antimigrenik. Jakkoliv by se mohlo zdát, že od odevzdání rukopisu uplynuly pouze tři roky a že se za tak krátkou dobu nic významného v oblasti lékových interakcí neudálo, je spíše opak pravdou. Potvrdilo se s definitivní platností, že nová antimigrenika ze skupiny tzv. gepantů představují v oblasti lékových interakcí problém, neboť klinicky významně interagují s inhibitory a induktory CYP3A4, což vyžaduje ze strany lékaře provedení konkrétních intervencí. Potvrdilo se také, že lasmiditan a zejména biologická léčba jsou z hlediska lékových interakcí velmi bezpečnou terapií.

Klíčová slova: lékové interakce – antimigrenika – lasmiditan – rimegepant – ubrogepant – fremanezumab – eptinezumab – erenumab – galkanezumab.

Summary

Suchopar J, Suchopar S, Prokes M. Drug interactions of antimigraine drugs – update 2024. Remedia 2024; 34: 150–154.

Antimigraines are a dynamically developing group of drugs, for which, with the increase in clinical knowledge about effectiveness, knowledge about safety and drug interactions also grows adequately. This article follows on from 2 parts of the previous communication published in this professional periodical dedicated to the issue of drug interactions. Although it might seem that only 3 years have passed since the submission of the manuscript and that nothing significant has happened in the field of drug interactions in such a short time, the opposite is more true. It has been definitively confirmed that the new antimigraine drugs from the group of so‑called gepants represent a problem in the area of drug interactions, as they clinically significantly interact with inhibitors and inducers of CYP3A4, which requires the physician to carry out specific interventions. It has also been confirmed that lasmiditan and especially biological treatment are a very safe therapy in terms of drug interactions.

Key words: drug interactions – antimigraine drugs – lasmiditan – rimegepant – ubrogepant – fremanezumab – eptinezumab – erenumab – galcanezumab.

Úvod

Od roku 2021, kdy byly v číslech 3 a 4 časopisu Remedia pub­li­ko­vá­ny 1. a 2. část pojednání o lékových interakcích antimigrenik [1,2], došlo k dalšímu rozvoji poznání o bezpečnosti antimigrenik s důrazem na jejich lékové interakce. Smyslem tohoto článku je popsat aktuální stav znalostí o lékových in­ter­ak­cích antimigrenik. Celkem byly od roku 2021 publikovány výsledky více než 20 klinických studií zaměřených na lékové interakce. Některé z nich ukázaly na dosud neznámé vlastnosti antimigrenik, avšak většina z nich potvrdila očekávání a umožnila přesnou kvantifikaci dopadů a případných intervencí, které vedou ke snížení rizika pro pacienty. Došlo také k upřesnění pokynů uvedených v souhrnech údajů o jednotlivých léčivých přípravcích (SPC) a konečně ke změnám došlo rovněž v registraci léčivých přípravků v zemích Evropské unie (EU), když byly po roce 2021 registrovány rimegepant (2022), lasmiditan (2022), eptinezumab (2022) a atogepant (2023). S výjimkou ubrogepantu tak již má Česká republika registrována všechna relevantní nová antimigrenika, i když s výjimkou biologických přípravků zatím nejsou hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dosavadní nezařazení těchto léků do systému úhrad však neznamená, že tyto léčivé přípravky nejsou předepisovány a používány v klinické praxi. To se týká zejména rimegepantu, jehož měsíční prodeje přesahují 500 balení. ČR je dokonce v rámci zemí EU na pomyslném pátém místě v hlášení nežádoucích účinků při podávání rimegepantu, neboť byly do dubna 2024 nahlášeny do systému EudraVigilance celkem čtyři nežádoucí účinky, dosud však žádná léková interakce.

Rimegepant

Rimegepant byl registrován v únoru 2020 ve Spojených státech amerických pod názvem Nurtec ODT^®, tablety o obsahu 75 mg, a následně v květnu 2022 v zemích EU pod názvem Vydura^®, orodisperzní tablety o obsahu 75 mg. Držitel rozhodnutí o registraci v poslední aktualizaci SPC uvádí, že není doporučeno souběžné podávání rimegepantu se silnými inhibitory CYP3A4 a se silnými nebo středně silnými induktory Přehled inhibitorů a induktorů CYP3A4 doložených in vivo a registrovaných v ČR přehledně uvádí tabulka 1. Dále je v SPC uvedeno, že se v případě souběžného podání se středně silnými inhibitory CYP3A4 (např. flukonazolem) nemá podávat další dávka rimegepantu v průběhu dalších 48 hodin a stejný interval je třeba zvolit při souběžném podání silných inhibitorů P‑glykoproteinu (cyklosporinu, verapamilu, chinidinu). Tato doporučení k managementu lékových interakcí jsou v plné shodě s preskripční informací amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Ta ale namísto formulace „není doporučeno souběžné podávání“ výslovně uvádí „vyhnout se souběžnému podávání“.

S rimegepantem bylo od roku 2021 publikováno několik studií cílených na lékové interakce. Především bylo prokázáno, že rimegepant v jednorázové dávce 75 mg je prakticky bez vlivu na expozici kombinované hormonální kontracepci založené na ethinylestradiolu a norgestimatu [3], avšak po osmi dnech souběžného podávání dochází ke zvýšení plochy pod křivkou ethinylestradiolu o 20 % (16−25 % na 90% hladině spolehlivosti [90% CI]) a jeho maximálních plazmatických koncentrací o 34 % (90% CI 23−46 %), přičemž současně dochází ke zvýšení plochy pod křivkou norelgestrominu (metabolit norgestimatu) o 46 % (90% CI 39−52 %) a jeho maximálních plazmatických koncentrací o 40 % (90% CI 30−51 %). Autoři studie uvádějí, že změny nejsou příliš klinicky významné, na druhou stranu by takové změny mohly vést, alespoň u některých uživatelek, ke vzniku nežádoucích účinků kontraceptiv, a proto je třeba na takovou možnost myslet.

Další studie, která osvětlovala rozsah změn farmakokinetických vlastností rimegepantu, spočívala v jeho souběžném podávání s inhibitory P‑glykoproteinu, jako je cyklosporin nebo chinidin [4], přičemž cyklosporin je současně inhibitorem jak P‑glykoproteinu, tak i BCRP (breast cancer resistance protein). Ukázalo se, že oba inhibitory zvyšovaly plochu pod křivkou rimegepantu o více než 50 %, avšak méně než dvojnásobně. V případě cyklosporinu došlo ke zvýšení plochy pod křivkou rimegepantu o 60 % (90% CI 49−72 %), obdobná změna byla zjištěna i v případě chinidinu, kde zvýšení plochy pod křivkou činilo 55 % (90% CI 40−72 %). Zatímco v případě cyklosporinu došlo k průměrnému zvýšení maximálních plazmatických koncentrací o 41 %, v případě chinidinu to bylo o 67 %.

Konkrétní dopady výše uvedených zjištění a informací uvedených v SPC vedou k následujícím úpravám dávkování, které jsou uvedeny v tabulce 2.

Za zmínku stojí také výsledky studie, v níž bylo prokázáno, že rimegepant má slabý inhibiční efekt vůči transportním systémům organických kationtů OCT2 a MATE1 [5]. Dvanáctidenní podávání metforminu v dávkách 500 mg 2krát denně spolu s rimegepantem podávaným od 9. do 12. dne v dávkách 75 mg 1krát denně totiž vedlo k mírnému zvýšení plochy pod křivkou metforminu o 17 % (90% CI 11−23 %), přičemž snížení clearance metforminu bylo pozorováno již od 11. dne (tj. po podání 3. dávky rimegepantu). Nebyly zjištěny žádné změny glykemie a autoři dospívají k závěru, že souběžné podávání rimegepantu a metforminu je bezpečné. S takovým závěrem lze jen souhlasit s tím, že je zatím potvrzen pouze pro zdravé dobrovolníky.

Ubrogepant

Ubrogepant byl registrován v USA v prosinci 2019 pod názvem Ubrelvy^®, tablety o obsahu 50 mg nebo 100 mg, a v EU dosud není registrován. Držitel rozhodnutí o registraci v USA uvádí, že souběžné podávání silných inhibitorů CYP3A4 je kontraindikované a je třeba se vyhnout souběžnému podávání silných induktorů CYP3A4. V případě souběžného podávání slabých nebo středně silných inhibitorů CYP3A4 je nezbytné upravit dávkování ubrogepantu. To je potřeba upravit také v případě slabých a středně silných induktorů CYP3A4 a inhibitorů P‑glykoproteinu a BCRP. Konkrétní úpravy dávkování jsou uvedeny v tabulce 3.

V případě ubrogepantu byly publikovány výsledky studie, které odůvodňují kontraindikaci souběžného podávání silných inhibitorů CYP3A4 [6]. V této studii u zdravých dobrovolníků byla třikrát perorálně podána jednorázová dávka ubrogepantu ve výši 20 mg, jednou samotná, podruhé ve 2. dni celkem 5denního podávání ketokonazolu v dávkách 400 mg 1krát denně a potřetí v 5. dni celkem 7denního podávání verapamilu v dávkách 240 mg 1krát denně. Vlivem ketokonazolu došlo ke zvýšení plochy pod křivkou ubrogepantu o 865 % (90% CI 627−1 181 %), ke zvýšení jeho maximálních plazmatických koncentrací o 432 % (90% CI 319−576 %) a k prodloužení průměrné délky jeho biologického poločasu z 2,52 hodiny na 6,00 hodin. Vlivem verapamilu došlo ke zvýšení plochy pod křivkou ubrogepantu o 253 % (90% CI 232−275 %), zvýšení jeho maximálních plazmatických koncentrací o 180 % (90% CI 148−215 %) a k prodloužení průměrné délky jeho biologického poločasu z 2,52 hodiny na 4,29 hodiny.

Od roku 2021 bylo dále prokázáno, že ubrogepant lze bezpečně podávat spolu se sumatriptanem [7] i atogepantem [8], i když v důsledku podávání atogepantu dochází k mírnému zvýšení plochy pod křivkou ubrogepantu o 19 % (90% CI 9−30 %) a ubrogepant mírně zvyšuje plochu pod křivkou atogepantu o 26 % (90% CI 6−49 %). Ubrogepant lze také bezpečně podávat spolu s monoklonálními protilátkami, konkrétně s galkanezumabem [9]. Farmakokinetické vlastnosti a výskyt nežádoucích účinků ubrogepantu nebyly změněny, pokud byl souběžně podáván s esomeprazolem podávaným v dávkách 40 mg 1krát denně [10].

Atogepant

Atogepant byl registrován v USA v září 2021 a v EU v ­srpnu 2023 pod názvem Aquipta^®, tablety o obsahu 10 mg nebo 60 mg. Držitel rozhodnutí o registraci v EU doporučuje v případě souběžného podávání atogepantu se silnými inhibitory CYP3A4 nebo OATP (bez bližší specifikace, mělo by správně být uvedeno OATP1B1/OATP1B3) snížení dávek z obvyklých 60 mg denně na 10 mg denně. Držitel rozhodnutí o registraci v USA odlišuje doporučení úpravy dávky podle toho, zda je atogepant podáván epizodicky jen při migrenózní atace, nebo kontinuálně u chronické migrény. V případě souběžného podávání silných inhibitorů CYP3A4 se u epizodického podávání atogepantu doporučuje dávka 10 mg denně a při chronickém (každodenním) podávání je třeba se podávání atogepantu vyhnout. Na rozdíl od situace v EU platí pro USA odlišná doporučení pro souběžné podávání induktorů CYP3A4. V případě epizodické migrény se mají podávat dávky 30 mg nebo 60 mg a při chronickém podávání je třeba se použití atogepantu vyhnout. Liší se také doporučení pro souběžné podávání inhibitorů OATP1B1, kde v případě epizodického podávání má být užívána dávka 10 mg nebo 30 mg denně, zatímco při chronickém podávání se doporučuje dávka 30 mg denně.

Atogepant je substrátem CYP3A4. Souběžné podávání silných inhibitorů CYP3A4, jako je itrakonazol [11], způsobilo zvýšení plochy pod křivkou atogepantu o 451 % (90% CI 409−496 %) a jeho maximálních plazmatických koncentrací o 115 % (90% CI 95−137 %).

V téže studii u zdravých dobrovolníků [11] byla v části B1 podána jednorázová dávka atogepantu ve výši 60 mg samotná nebo současně s první dávkou rifampicinu ve výši 600 mg. V části B2 bylo pokračováno v podávání rifampicinu v dávkách 600 mg po dobu celkem sedmi dnů, přičemž spolu s šestou dávkou rifampicinu byla podána jednorázová dávka atogepantu ve výši 60 mg. V případě souběžného podání jednorázových dávek došlo ke zvýšení plochy pod křivkou atogepantu o 185 % (90% CI 160−312 %) a jeho maximálních plazmatických koncentrací o 123 % (90% CI 99−150 %). V případě opakovaného podávání rifampicinu došlo ke snížení plochy pod křivkou atogepantu o 61 % (90% CI 56−65 %) a jeho maximálních plazmatických koncentrací o 30 % (90% CI 19−40 %).

Z uvedených výsledků vyplývá, že opakované podávání silného induktoru CYP3A4 snižuje plochu pod křivkou atogepantu o 61 %, což je klinicky významné. Souběžné podávání slabého induktoru CYP3A4 topiramátu [12] vedlo ke snížení plochy pod křivkou atogepantu o 25 % (90% CI 19−31 %) a snížení jeho maximálních plazmatických koncentrací o 24 % (90% CI 15−32 %). V EU na rozdíl od USA není doporučena úprava dávkování při souběžném podávání induktorů CYP3A4. V takovém případě je vhodné se držet doporučení FDA.

Konkrétní úpravy dávkování atogepantu v souvislosti se souběžným podáváním interagující medikace podle SPC v zemích EU a dle FDA SPC v USA jsou uvedeny v tabulce 4.

Podobně jako ubrogepant lze rovněž atogepant bezpečně podávat spolu se sumatriptanem [13], paracetamolem nebo naproxenem [14].

Lasmiditan

Lasmiditan byl v USA registrován v říjnu 2019 a v říjnu 2022 byl registrován v EU pod názvem Rayvow (tablety o obsahu 50 mg, 100 mg a 200 mg). Lasmiditan má nepochybně z nových antimigrenik nejmenší interakční potenciál. Potenciální riziko spočívající v inhibici transportních systémů P‑glykoproteinu a BCRP in vitro nebylo klinickou studií [15] potvrzeno. V této studii u zdravých dobrovolníků [15] byl podáván lasmiditan v dávkách 200 mg 2krát denně po dobu dvou dnů, před zahájením podávání lasmiditanu a spolu s jeho druhou dávkou byla podána jednorázová dávka dabigatran‑etexilátu (substrát P‑glykoproteinu) ve výši 150 mg nebo rosuvastatinu (substrát BCRP) ve výši 10 mg. V případě dabigatran‑etexilátu došlo ke zvýšení plochy pod křivkou dabigatranu o 25 % a zvýšení jeho maximálních plazmatických koncentrací o 22 %. V případě rosuvastatinu došlo ke zvýšení plochy pod křivkou rosuvastatinu o 15 % a zvýšení jeho maximálních plazmatických koncentrací o 7 %. Lékovou interakci lasmiditanu s dabigatran‑etexilátem lze považovat za málo významnou a lékovou interakci s rosuvastatinem za klinicky nevýznamnou.

Vzhledem ke skutečnosti, že lasmiditan působí jako selektivní agonista serotoninového receptoru 5‑HT_1F, není možné vyloučit, že by jeho podávání mohlo být spojeno s výskytem serotoninového syndromu. Analýza dostupných dat [16] vycházela z informací o 6 004 pacientech zařazených do klinických studií s lasmiditanem a z přibližně 13 400 předpisů lasmiditanu v podmínkách běžné klinické praxe. Celkem bylo hlášeno 32 případů, které mohly být serotoninovým syndromem, a jejich podrobným rozborem bylo zjištěno, že tři případy splnily Sternbachova a Hunterova kritéria, čtyři případy potenciálně splnily Sternbachova kritéria. Z toho by bylo možné odvodit incidenci serotoninového syndromu na 0,36 případu na 1 000 léčených pacientů. Jedná se tak o velmi vzácný důsledek obvykle souběžného podávání několika serotonergně působících léků. Databáze FAERS obsahuje jen jedno hlášení serotoninového syndromu při souběžném podávání lasmiditanu s kanabidiolem [17].

V rámci analýzy klinické studie MONONOFU [18] bylo zjištěno, že se u nejméně 10 % pacientů kterékoliv dávkové skupiny lasmiditanu (50 mg, 100 mg nebo 200 mg) vyskytovaly četné komorbidity, zejména sezonní alergie, alergická rýma, tenzní bolest hlavy, cervikobrachiální syndrom, dys­me­no­rea, nazofaryngitida, muskuloskeletální ztuhlost, chronická gastritida, zácpa a nespavost, které byly léčeny řadou léčiv. Nebyla však zjištěna žádná významná interakce terapie lasmiditanem s komorbiditou a její terapií z hlediska bezpečnosti nebo účinnosti. Mírné zvýšení výskytu nežádoucích účinků, avšak nad hranicí statistické významnosti, bylo zjištěno pouze při souběžném podávání tradiční čínské medicíny.

Monoklonální protilátky proti CGRP nebo proti receptoru pro CGRP

Monoklonální protilátky proti CGRP (calcitonin gene‑related peptide) eptinezumab (Vyepti^®) registrovaný v USA v únoru 2020 a v EU v únoru 2022, fremanezumab (Ajovy^®) registrovaný v USA v září 2018 a v EU v dubnu 2019 a galkanezumab (Emgality®) registrovaný v USA v září 2018 a v EU v únoru 2019 nebo monoklonální protilátka proti receptoru pro CGRP erenumab (Aimovig^®) s registrací v USA v květnu 2018 a v EU v srpnu 2018 nemají farmakokinetické lékové interakce a v období let 2021–2024 žádné nové ani nebyly publikovány.

Přehledný článek týkající se lékových interakcí triptanů, ditanů a monoklonálních protilátek [19] potvrzuje, že monoklonální protilátky nemají lékové interakce. Podle nejnovějšího přehledu lékových interakcí [20] mohou monoklonální protilátky mírně zvyšovat účinnost triptanů za současného zvýšení výskytu nežádoucích účinků, avšak nevyvolávají žádné farmakokinetické lékové interakce.

Ostatní antimigrenika a další lékové interakce

Od roku 2021 bylo publikováno několik přehledných prací zaměřených na lékové interakce dalších léčiv používaných při profylaxi nebo terapii migrény, které je vhodné na tomto místě uvést. První z nich byla publikována hned v roce 2021 a je věnována lékovým interakcím léčiv používaných k prevenci migrény [21]. Zaměřuje se na lékové interakce betablokátorů (propranololu, timololu, metoprololu, nadololu a atenololu), protizáchvatových léků (valproátu, topiramátu), antidepresiv (tricyklických antidepresiv, venlafaxinu), kalciových blokátorů (verapamilu, amlodipinu), a dále gepantů (rimegepant a ubrogepant) a monoklonálních protilátek, přičemž podrobně popisuje procesy vstřebávání, metabolizace a role jednotlivých léků jako „victim“ nebo v roli „perpetrator“ lékových interakcí. Také další přehledný článek byl publikován v roce 2021. Věnuje se výhradně lékovým interakcím betablokátorů [22], přičemž mezi „perpetratory“ lékových interakcí uvádí též přírodní látky, jako je kurkumin, ginkgo biloba, zelený čaj, třezalka tečkovaná nebo schizandra čínská, a některé další.

Ze zcela jiného pohledu se na problematiku lékových interakcí zaměřili výzkumní pracovníci společnosti Pfizer z USA [23]. Sledovali celé spektrum léčiv, která užívají pacienti s konkrétními diagnózami (diabetes mellitus 2. typu, obezita a migréna). V případě migrény autoři zjistili, že 64,1 % pacientů užívalo substráty CYP3A, 44,0 % substráty CYP2D6 a 28,9 % substráty CYP2C9. Z uvedených dat následně analyzovali předpokládané skóre dopadu na výskyt potenciálních lékových interakcí a zamýšleli se nad riziky tzv. polyfarmacie, tj. užívání velkého množství léků.

Důsledky lékových interakcí rimegepantu a ubrogepantu na podkladě inhibice nebo indukce CYP3A4 lze snadno modelovat pomocí jednoduchého „kalkulátoru“ dopadu lékové interakce na velikost plochy pod křivkou (https://www.ddi‑predictor.org/predictor/ddi). Zájemci mohou zjistit, že např. souběžné podávání slabého inhibitoru CYP3A4 amlodipinu v dávkách 10 mg denně může zvyšovat plochu pod křivkou rimegepantu o 33 % a ubrogepantu o 55 %. Při porovnání takto vypočtených hodnot s výsledky dosud provedených klinických studií byla zjištěna překvapivě dobrá shoda, a tak lze zájemcům doporučit využít k predikci dopadů lékových interakcí, neboť takový postup vede ke zvýšení bezpečnosti farmakoterapie [24].

PharmDr. Josef Suchopár
DrugAgency, a.s.
Klokotská 833/1a, 142 00 Praha 4
e-mail: suchopar@drugagency.cz

Literatura

[1]   Suchopár J, Suchopár Š, Prokeš M. Lékové interakce antimigrenik (1. část). Remedia 2021; 31: 284–291.
[2] Suchopár J, Suchopár Š, Prokeš M. Lékové interakce antimigrenik (2. část). Remedia 2021; 31: 391–397.
[3] Bhardwaj R, Stringfellow JC, Morris B, et al. Effects of rimegepant 75 mg daily on the pharmacokinetics of a combined oral contraceptive containing ethinyl estradiol and norgestimate in healthy female participants. Headache 2023; 63: 652–662.
[4] Bhardwaj R, Collins JL, Stringfellow J, et al. P‑Glycoprotein and Breast Cancer Resistance Protein Transporter Inhibition by Cyclosporine and Quinidine on the Pharmacokinetics of Oral Rimegepant in Healthy Subjects. Clin Pharmacol Drug Dev 2022; 11: 889–897.
[5] Bhardwaj R, Morris B, Matschke K, et al. A Drug‑Drug Interaction Study to Evaluate the Impact of Rimegepant on OCT2‑ and MATE1‑Mediated Transport of Metformin in Healthy Participants. Clin Pharmacol Drug Dev 2024; doi: 10.1002/cpdd.1352 (v tisku).
[6] Jakate A, Boinpally R, Butler M, et al. Effects of CYP3A4 and P‑glycoprotein inhibition or induction on the pharmacokinetics of ubrogepant in healthy adults: Two phase 1, open‑label, fixed‑sequence, single‑center, crossover trials. Cephalalgia Reports 2021; 4: 1–10.
[7] Jakate A, Boinpally R, Butler M, et al. Evaluation of the Pharmacokinetic Interaction of Ubrogepant Coadministered With Sumatriptan and of the Safety of Ubrogepant With Triptans. Headache 2020; 60: 1340–1350.
[8] Blumenfeld AM, Boinpally R, De Abreu Ferreira R, et al. Phase Ib, open‑label, fixed‑sequence, drug‑drug interaction, safety, and tolerability study between atogepant and ubrogepant in participants with a history of migraine. Headache 2023; 63: 322–332.
[9] Jakate A, Blumenfeld AM, Boinpally R, et al. Pharmacokinetics and safety of ubrogepant when coadministered with calcitonin gene‑related peptide‑targeted monoclonal antibody migraine preventives in participants with migraine: A randomized phase 1b drug‑drug interaction study. Headache 2021; 61: 642–652.
[10] Boinpally R, Lu K. Evaluation of the Pharmacokinetic Interaction and Safety of Ubrogepant Coadministered With Esomeprazole Magnesium. Clin Pharmacol Drug Dev 2022; 11: 270–277.
[11] Boinpally R, Chen W, McGeeney D, Trugman JM. Effects of CYP3A4 inhibition/induction and OATP inhibition on the pharmacokinetics of atogepant in healthy adults. Pain Manag 2023; doi: 10.2217/pmt‑2023‑0056 (v tisku).
[12] Boinpally R, McGeeney D, Borbridge L, Trugman J. Pharmacokinetics and Safety of Coadministered Atogepant and Topiramate in Healthy Participants: A Phase 1, Open‑Label, Drug‑Drug Interaction Study. Clin Pharmacol Drug Dev 2023; 12: 1013–1021.
[13] Boinpally R, Jakate A, Butler M, Periclou A. Atogepant and sumatriptan: no clinically relevant drug‑drug interactions in a randomized, open‑label, crossover trial. Pain Manag 2022; 12: 499–508.
[14] Boinpally R, Spaventa J, Chen K, Butler M. Evaluation of the Pharmacokinetic Interaction and Safety of Atogepant Co‑Administered with Acetaminophen or Naproxen in Healthy Participants: A Randomized Trial. Clin Drug Investig 2021; 41: 557–567.
[15] Luffer‑Atlas D, Wilbraham D, Posada MM, et al. Investigation of the Effect of Lasmiditan on the Pharmacokinetics of P‑Glycoprotein and Breast Cancer Resistance Protein Substrates. J Clin Pharmacol 2024; 64: 94–102.
[16] Blumenfeld A, Tepper SJ, Khanna R, et al. Serotonin syndrome in the acute treatment landscape of migraine: the lasmiditan experience. Front Neurol 2023; 14: 1291102.
[17] FDA Adverse Event Reporting System (FAERS) Public Dashboard, FDA, USA, 2024. Dostupné na: https://www.fda.gov/drugs/fda‑adverse‑event‑reporting‑system‑faers/fda‑adverse‑event‑reporting‑system‑faers‑public‑dashboard
[18] Kitamura S, Imai N, Tanji Y, et al. Lasmiditan in Japanese Patients with Common Migraine Comorbidities or Concomitant Medications: A Post Hoc Safety and Efficacy Analysis from the MONONOFU Study. J Pain Res 2023; 16: 1725–1738.
[19] Al‑Hassany L, MaassenVanDenBrink A. Drug interactions and risks associated with the use of triptans, ditans and monoclonal antibodies in migraine. Curr Opin Neurol 2021; 34: 330–338.
[20] Janković SM, Janković SV. Anti‑Calcitonin Gene‑Related Peptide Monoclonal Antibodies in Migraine: Focus on Drug Interactions. Eur J Drug Metab Pharmacokinet 2024; doi: 10.1007/s13318‑024‑00887‑3 (v tisku).
[21] Joshi S, Tepper SJ, Lucas S, et al. A narrative review of the importance of pharmacokinetics and drug‑drug interactions of preventive therapies in migraine management. Headache 2021; 61: 838–853.
[22] Maideen NMP, Rajkapoor B, Muthusamy S, et al. A Review on Pharmacokinetic and Pharmacodynamic Drug Interactions of Adrenergic beta‑blockers with Clinically Relevant Drugs‑An Overview. Curr Drug Metab 2021; 22: 672–682.
[23] Dagenais S, Lee C, Cronenberger C, et al. Proposing a framework to quantify the potential impact of pharmacokinetic drug‑drug interactions caused by a new drug candidate by using real world data about the target patient population. Clin Transl Sci 2024; 17: e13741.
[24] Moreau F, Simon N, Walther J, et al. Does DDI‑Predictor Help Pharmacists to Detect Drug‑Drug Interactions and Resolve Medication Issues More Effectively? Metabolites 2021; 11: 173.

Zdroj:  Suchopár J, Suchopár Š, Prokeš M. Lékové interakce antimigrenik – update 2024. Remedia 2024; 34: 150–154.